Bílá vína Počet položek: 13

Podkategorie

• 

  Cabernet blanc

  Historie této nové rezistentní odrůdy se datuje k roku 1991, kdy švýcarský pěstitel Valentin Blattner zkřížil Cabernet Sauvignon s neznámou hybridní odrůdou. Někteří odborníci usuzují, že onou neidentifikovanou odrůdou by mohl být hybridní komplex, který zahrnuje Sylvánské zelené, Ryzlink rýnský, Chancellor a ještě další neurčené odrůdy révy vinné. Bobule Cabernetu blanc jsou spíš menší, se silnou slupkou, odrůda je silně odolná proti nemocem a mrazu. CB je rozšířen především ve Švýcarsku a Německu, v menší míře i v Nizozemsku a Rakousku. Na víno se stejným označením nebo pojmenováním White Cabernet lze narazit ve Spojených státech a Austrálii, ale zde se jedná spíš o klarety nebo světlé mutace Cabernetu Sauvignon. Víno vyprodukované z Cabernetu blanc asi nejvíce připomíná Sauvignon blanc a Ryzlink rýnský.

• 

  Hibernal

  Hibernal je moštová odrůda, která byla vyšlechtěna v roce 1944 v Německu, jako kříženec odrůd Chancellor a Ryzlink rýnský. Název je odvozen z latiny (od slova hibernace) a odráží dobrou odolnost odrůdy proti mrazům. Do Státní odrůdové knihy byla v České republice zapsána v roce 2004 a plochy vinic se stabilně zvětšují jak ve vinařské oblasti Čechy, tak Morava.

  Cukernatost je trochu vyšší a kyseliny nižší než u Ryzlinku rýnského. Odrůda ctí terroir, a tak se mohou vína z různých oblastí dosti lišit.

  Víno má zelenožlutou barvu, intenzivní ovocitou vůni. Setkáme se s vůní i chutí angreštu, ananasu, broskve, hrušky, kiwi a dalších.

  Odrůda hibernal je vhodná k výrobě biovín.

  Vína odrůdy hibernal jsou vhodná k archivaci.

• 

  Chardonnay

  Tato starobylá odrůda vznikla spontánním zkřížením odrůd Pinot a Gouais blanc. Podobně jako další Pinoty, ke kterým se řadí, pochází z Burgundska. Vzhledem k počtu vinařských regionů, kde se Chardonnay úspěšně pěstuje, jde o nejrozšířenější odrůdu na světě.

  Svoji popularitu si Chardonnay získalo díky své univerzálnosti – vyrábí se z něj prvotřídní tichá vína, která jsou vhodná ke zrání v dubových sudech barrique, do kupáží s jinými odrůdami nebo poskytuje surovinu pro výrobu vysoce kvalitních šumivých vín.

  Barva vín bývá světle žlutá, zelenožlutá až nazlátlá. Chardonnay dobře odráží terroir – klimatické a půdní podmínky. Víno ze severněji položených vinic bývá čisté a neutrální, v chuti minerální až ocelové s výraznou kyselinkou. V teplejších oblastech dosahuje Chardonnay tónů tropického ovoce, vyšší viskozity a plnosti.

  Podobně jako ostatní Pinoty i Chardonnay je vhodné pro několikaleté zrání na lahvi.

• 

  Johanniter

  Johanniter je odrůda révy vinné, která byla vyšlechtěna v německém Freiburgu v roce 1968, kde byly zkříženy odrůdy Ryzlink rýnský, Seyve Villard, Rulandské šedé a Chrupka bílá. Johanniter je vhodný pro ekologické pěstování hroznů, jelikož je odolný proti houbovým a plísňovým chorobám révy vinné.

  Víno je velmi ovocité, ve vůni a chuti se můžeme setkat s melouny, hruškami a mandarinkami.

  Tato odrůda není registrovaná ve Státní odrůdové knize. Od roku 2015 se vyrábí víno z odrůdy Johanniter i v Žernoseckém vinařství.

• 

  Kerner

  Kerner byl vyšlechtěn v roce 1929 Augustem Heroldem v německém Weinsbergu zkřížením odrůd Trolínské a Ryzlink rýnský. Za své jméno vděčí lékaři jménem Justinus Andreas Christian von Kerner, který svým pacientům ordinoval sklenku vína denně jako nejlepší přírodní léčebný prostředek. V Německu je Kerner čtvrtou nejpěstovanější odrůdou vinné révy, v menší míře i ve Švýcarsku, Itálii (v jižním Tyrolsku), Jižní Africe a u nás v České republice. Relativně dobře odolává mrazům. Velkou předností Kerneru je to, že hrozny dosahují vyšší cukernatosti i v méně příznivých ročnících. Víno charakterem připomíná ryzlinky, při reduktivním školení je vhodné k archivaci.

• 

  Malverina

  Interspecifická odrůda Malverina byla vyšlechtěna v roce 2001 v Lednici, Břeclavi a Perné zkřížením  odrůd Rakiš (Villard blanc x Veltlínské červené rané) a Merlan (Merlot x Siebel 13666). Malverina je velice vhodná pro ekologické vinohradnictví a integrovanou produkci hroznů. Spokojí se s minimální chemickou ochranou, neboť dobře odolává plísni a botrytidě. Hodí se k výrobě odrůdových vín, ale dokáže dodat plnost jako součást cuvée. Typická barva je slámově žlutá, vůně jemná a kořenitá a chuť středně plná. Květinové a ovocné tóny přecházejí do charakteristické skořice, lekořice a chleboviny. Vína jsou obvykle vhodná k archivaci. Malverina dobře doplní různé masité úpravy a studenou kuchyni.

• 

  Müller Thurgau

  Müller Thurgau je křížencem odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. Tato odrůda je rozšířená v severněji položených vinařských oblastech Evropy i v zámoří. Většinou se vyznačuje nižším obsahem alkoholu.

  Za optimálních podmínek má světlou barvu se zelenožlutým odstínem. Ve vůni vín odrůdy Müller Thurgau se objevují muškátové tóny a různé ovocné odstíny. 

  Müller se obvykle pije jako mladé svěží víno. Ideální doba pro jeho konzumaci je do dvou let po lahvování.

• 

  Muškát moravský / MOPr

  MOPr je zkratka, která se používala v Polešovicích při šlechtění odrůdy Muškát moravský. Zkratka vznikla z názvů odrůd, které byly použity pro křížení: Muškát Ottonel a Prachttraube. Tato odrůda se u nás velmi rozšířila, na Moravě pod názvem Muškát moravský, v Čechách zůstává pod původním pracovním názvem MOPr.

  Typická vína odrůdy Muškát moravský jsou světle žlutá, s nižším obsahem kyselin, aromatická, s vůní muškátu, černého rybízu a dalšího ovoce.

• 

  Pinot blanc /...

  Odrůda Rulandské bílé se ve světě označuje jako Pinot blanc. Tento název se stále častěji užívá i u nás. Rulandské bílé je spontánní pupenovou mutací odrůdy Rulandské šedé. Pochází z Burgundska a je rozšířené po celém světě.

  Vína odrůdy Rulandské bíle jsou obvykle světle žlutá až zelenožlutá, květinové vůně. V chuti jsou plná, extraktivní, harmonická a elegantní. Rulandské bílé nám může ve vůni a chuti připomínat hrušky, broskve, citrusy, květ lípy, mandle, lískové oříšky, máslo, chléb i vanilku.

  Kyselinky by měly být příjemně svěží. Pinot blanc se hodí k archivaci.

• 

  Pinot gris / Rulandské...

  Odrůda Rulandské šedé se ve světě označuje jako Pinot gris. Tento název se užívá i u nás. Výjimečně se můžeme setkat se staročeským označením Roučí šedé.

  Rulandské šedé je spontánní pupenovou mutací odrůdy Rulandské modré. Pochází z Burgundska, o jeho rozšíření do Čech a dalších zemí se zasloužil zejména Karel IV.

  Rulandské šedé bývá vláčné, plné, extraktivní, s dlouhou dochutí. Typická barva pro tuto odrůdu je zlatožlutá, někdy může dosahovat až růžových nebo oranžových odstínů. V chuti se můžeme setkat s tóny pomeranče, medu, kakaa, vanilky, jablek, hrušek, chlebu.

  U vyšších přívlastků dojem sladkosti podporuje vyšší obsah glycerolu a alkoholu ve víně. Kyselinky bývají potlačené.

  Rulandské šedé se výborně hodí k několikaleté archivaci.

• 

  Rinot

  Rinot je kříženec odrůd Merzling x (SV 12375 x Rulandské šedé). Řadí se mezi hybridní rezistenty, odrůdu vyšlechtil kolektiv Vědeckovýrobního sdružení Resistant Velké Bílovice (později Vinselekt Perná). Jméno Rinot odkazuje ke kombinaci názvů rodičovských odrůd. Rinot je značně odolný proti plísním a škůdcům, přesto zatím v Čechách není  rozšířený a představuje naprostou raritu. Ve výsledku přitom dává víno neobyčejně kvalitní, barva dostává žlutozelené odstíny, aroma i chuť jsou jemné s ovocnými a bylinnými tóny.

• 

  Ryzlink rýnský

  Ryzlink rýnský je stará a velmi ceněná odrůda. Ne nadarmo se těší přízvisku víno králů a královen. Domovinou odrůdy je pravděpodobně německé Porýní. V našich zemích byl rozšířen Benediktýnským řádem v 17. století.

  S odrůdou Ryzlink vlašský nemá Ryzlink rýnský nic společného. Poslední výzkumy vystopovaly u Ryzlinku rýnského příbuznost s odrůdami Gouais blanc (Heunisch weiss) a Tramín červený.

  Odrůda je vhodná i pro pěstování v chladnějších oblastech na slunečných svazích. Ryzlink rýnský velmi výrazně odráží terroir, klíčovou roli hraje kyselina a její zralost. Ačkoliv se můžeme setkat s vysoce ceněnými ryzlinky s vyššími přívlastky, nejlépe se tzv. ryzlinkový fenomén rozvine na úrovni suchých kabinetních vín.

  Barva je světle zelenožlutá až zlatavá s přibývající zralostí vína. Škála vůní a chutí je široká, závisí na terroiru i ročníku, najdeme zde kořenité, minerální, zemité tóny, ale i lipový květ, broskve a muškát.

  Ryzlink rýnský je jedna z nejvyhledávanějších odrůd pro archivaci.

• 

  Saphira

  Saphira je středně raná, interspecifická odrůda, která byla vyšlechtěna v roce 1978 v německém Geisenheimu prof. Helmutem Beckerem křížením odrůd Arnsburger a Seyve Villard. Odrůda dobře odolává houbovým a plísňovým chorobám, proto ve vinohradu nevyžaduje příliš postřiků a je vhodná k pěstování v ekologickém režimu hospodaření.

  Ve vůni dominují citrusové plody, chuť je zpravidla ovocitá, plná a extraktivní.

  Víno se obvykle hodí k bílým masům, smetanovým omáčkám, plodům moře a asijské kuchyni.

• 

  Sauvignon

  Odrůda pochazí z Francie - patrně z regionu Bordeaux nebo z oblastí kolem Loiry. Soudí se, že vznikla samovolným křížením odrůd Tramín a Chenin blanc. K nám se dostala pravděpodobně s Habány v 16. století. Sauvignom je poměrně náročný na pěstování, ale péče se vyplácí - víno z něj patří k těm nejkvalitnějším ze severních vinařských oblastí. Barva bývá u méně vyzrálých vín zelenožlutá, dobře zralé hrozny prozradí sytě žlutá barva. Škála aromat a chuťových vjemů je velmi široká - od svěžích travnatých a kopřivových stupňů až po ovocné tóny, které mohou odkazovat ke grapefruitu, broskvím, černému rybízu, angreštu nebo kiwi. Kvalitní suchá vína se mohou podávat jako aperitiv nebo ke chřestu, plná vína se hodí ke kořeněným jídlům, smetanovým omáčkám nebo uzeným rybám. Sladší sauvignony doplní výtečně dezerty. 

• 

  Savilon

  Savilon je pozdní odrůda révy vinné, která byla v roce 2001 vyšlechtěna v České republice křížením odrůd Rakiš (Villard blanc x Veltlínské červené rané) a Merlan (Merlot x Seibel 13666). Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 2010.

  Vína odrůdy Savilon svým aromatem připomínají odrůdu Sauvignon. Barva je zelenožlutá. Tato vína dosahují vysoké kvality, jsou plná, extraktivní s dlouhou dochutí. Vůně je květinová a ovocná. Chuť je svěží, ovocná s jemnou tříslovinou.

  Vína odrůdy Savilon se pro svoji vysokou kvalitu hodí k slavnostním příležitostem. Savilon je vhodný k archivaci.

• 

  Solaris

  Solaris je rezistentní odrůda, kterou v roce 1975 vyšlechtil profesor Becker v Německu. Semenáčky otcovské odrůdy poskytl profesor Vilém Kraus z odrůd Saperavi severnyj x Muškát Ottonel. Latinský název Solaris znamená „slunečný.“

  Solaris je rezistentní odrůda, která dobře odolává plísňovým chorobám révy vinné a mrazům, a proto se doporučuje pro pěstování v chladných oblastech. Setkáme se s ní zejména v Německu, Švýcarsku, ale také v Nizozemí, Anglii, Dánsku a České republice.

  Hrozny odrůdy Solaris dosahují vysoké cukernatosti. Vína z odrůdy Solaris bývají plná, dosahují vyšších přívlastků a mívají vyšší obsah alkoholu.

  V chuti a vůni můžeme cítit ananas a lískový oříšek, typické je ovocné aroma, můžou se objevit i lehké tóny muškátu.

  Pro vysokou cukernatost hroznů je Solaris vhodný do cuvée s odrůdami, jejichž hrozny nejsou tak cukernaté, jako je například Ryzlink rýnský.  

• 

  Souvignier gris

  Souvignier gris je bílá, interspecifická odrůda vzniklá křížením odrůd Cabernet Sauvignon a Bronner (Merzling x GM 6494). Šlechtění proběhlo v roce 1983 v německém Freiburgu pod dohledem Dr. Norberta Beckera. Husté, válcovité hrozny dozrávají na přelomu září a října. Souvignier gris velmi dobře odolává houbovým chorobám. Víno je obvykle svěží, s příjemnou kyselinou, vyznačující se travnatými a ovocnými tóny, připomínajícími Sauvignon blanc.

• 

  Sylvánské zelené

  Sylvánské zelené je jedna z nejstarších odrůd révy vinné, která vznikla samovolným křížením odrůd Rakouské bílé a Tramín červený a nejspíše pochází z okolí rakouské Kremže. Dříve patřila k nejrozšířenějším odrůdám v Rakousku-Uhersku. Na Moravě byla postupně vytlačena odrůdami Neuburské a Müller Thurgau pro své poměrně vysoké nároky na pěstování.

  Nejvhodnější je z odrůdy Sylvánské zelené vyrábět vína s přívlastky kabinetní a pozdní sběr. Mívají pak výraznou aromatiku a svěží kyselinu.

  Sylvánské zelené má obvykle žlutozelenou barvu. U mladších vín se objevuje vůně trávy, sena a angreštu, mívají vyšší obsah kyselin. Chuť je plná, extraktivní. Vyzrálá vína vyšších přívlastků nabývají na olejovitosti, jsou hladká a vláčná, ve vůni najdeme například květy akátu.

  Víno odrůdy Sylvánské zelené je vhodné ke střednědobé archivaci.

• 

  Tramín červený

  Tramín červený je starobylá odrůda se značným sklonem k tvorbě mutací (např. Tramín kořenný; Tramín červený je zase barevnou mutací Tramínu bílého ), která se stala oblíbeným materiálem pro šlechtění nových odrůd. Původ zůstává nejasný, ale poslední průzkumy za pravlast Tramínu označují údolí Rýna a je doloženo, že odrůdu znali již staří Římané. Hrozny dobře dozrávají a réva poměrně úspěšně odolává mrazu.

  Technologie výroby vína je náročná  - mošt mívá menší aciditu, kterou je žádoucí zachovat, aby výsledné víno nebylo příliš plné, až mdlé. Přestože se u Tramínu obvykle očekává vyšší podíl zbytkového cukru, v zahraničí narazíme i na lehčí, suchá vína.

• 

  Tramín kořenný /...

  Tramín kořenný neboli Gewürztraminer pochází z Alsaska. Je považován za aromatickou mutaci odrůdy Tramín červený. Na velkých plochách se pěstuje v Německu a Itálii. Tramíny jsou vhodné pro pěstování v severních vinařských oblastech.

  Vína odrůdy Tramín kořenný bývají kořenitá, těžší, plná, velice extraktivní a silná. V chuti cítíme květiny a přezrálé ovoce, med, rozinky, objevují se i tóny muškátu. Dochuť bývá velmi dlouhá.

  Ležením na lahvi se zušlechťuje přirozené aroma.